Na pravidelné výjezdy s dětmi do škol v přírodě jsme již zvyklí, letošní cesta do Albrechtic v Jizerských horách byla naší 31. výpravou od roku 1994, kdy MŠ vstoupila do právní subjektivity. Přesto, že se na poslední chvíli několik dětí odhlásilo, ty co se s námi vydaly poznávat krásy jarní přírody na horách, určitě nelitují. Průběžné zprávy o deštivém počasí v Lovosicích nás vůbec netrápily, Albrechtice byly téměř po celý týden zalité sluncem. Ubytování v apartmánech bylo velmi příjemné a pocity z pěkného počasí ještě umocňovala výborná místní kuchyně. Děti si po celodenním pobytu venku horlivě přidávaly a kuchařky se nestačily divit, kolik že se jsou děti schopny jídla najednou spořádat.
V areálu penzionu Permon si děti užívaly nové hřiště plné dřevěných prolézaček a skluzavek, vyzkoušely si i skákání na trampolíně. Za 6 dnů pobytu děti zvládly chodit opravdu velké vzdálenosti a zdolat spoustu přírodních překážek. Nikoho nohy nebolely ani při výstupu na Tanvaldský Špičák, který se tyčí nad penzionem. Z vrcholu jsme si užili krásnou vyhlídku. V průběhu pobytu se děti vydaly hledat poklad skřítků Jizeráčků, zdolaly sjezdovku ze Špičáku směrem dolů, prošly celé okolí Albrechtic poseté krásnými chaloupkami a upravenými zahrádkami. Při vycházkách si děti nasbíraly přírodniny, ze kterých lepily skřítky nebo jejich příbytky. Správná škola v přírodě se neobejde bez táboráku s opékáním buřtů a karnevalu. I tyto radosti si děti vychutnaly a každý večer po večerníčku, koupání, čtené pohádce a puse na dobrou noc od paní učitelky ulehaly spokojené a spaly jako miminka. Jako důkaz pro mamky a taťky, co všechno děti prožily, si každý večer nakreslily nádherné obrázky do deníčku ze školy v přírodě. Kromě fotografií jim bude památkou na krásný týden, který odvážně všechny děti prožily bez stýskání odloučené od maminek a tatínků. Těšíme se na příští rok, kam nás toulavé nohy zanesou.
H.B.
—————
