PERLIČKY Z NAŠÍ ŠKOLIČKY

 

  • "V lese rostou hříbky, žampionony a taky mamochůrky", prohlásila holčička nad obrázkem lesa.
 
 
  • Holčička si přinesla do třídy novou zubní pastu. "Proč si neseš novou, když máš ještě skoro celou? " ptala se paní učitelka. "Tahle sladká mi už nechutná, teď jsem chtěla tuhle horkou"  (přinesla si pálivou)
 
  • Děti přiřazovaly ovoce ke stromům - "Jablko roste na jabloni, hruška na hrušni a švestky na švesoni" odpovídala málá sadařka.
 
  • "Víš, co má holčička na obrázku na krku? Ano, to je přece zlatokámen." (řetízek s přívěskem).
 
  • "Moje ségra je úplně jiná, než já. Já jím všechno a ona jen kuře a vepř."
 
  • Z exkurse na záchrannou službu se vrátil chlapec se zavázaným palcem na ruce. Paní učitelka se ptala, kdo mu palec zavázal. "To mi udělala sestřenice v sanitce "(zdravotní sestřička).

 

  • Pejsek má držátko kolem krku, aby neutíkal - obojek.

 

  • Poznávali jsme profese: švadlena šije špendlíkem, krejčí používá jehlu a lano.

 

  • Povídali jsme si o důležitosti mytí rukou. Paní učitelko, já jsem měla jsem na ruce křivku (holčička myslela kopřivku).

 

  • Hruška je zelenina, protože je zelená

 

  • Na některé dětské otázky těžko nalézáme odpoveď: paní učitelko, co bude dneska na angličtině, flétna nebo klávesy? Chlapec chtěl zjistit, který kroužek se dnes koná.

 

  • Co to máš na tváři? ptá se paní učitelka chlapce ( štípnutí komárem).To se tam stalo tak, že mi to tam asi chtělo vyrůst.

 

  • Známe nová veselá označení našich smyslů: zrak, hmat, sluch, chuť a smrk (=čich)

 

  • Při práci na počítači. Zapni si reproduktor, ať slyšíš zadání úkolů. Chlapec zapnul knoflík a volá: už se mi to tady slyší, paní učitelko!

 

  • Čert je chlupatý pán, co bere lidem děti a nevrací je.

 

  • Kdo si staví hnízdo na komíně? No, přece klapeták.

 

  • Na školním výletě ve Mstíšově: paní učitelko, ten kůň je určitě žena, protože má řasy, že by si je mohl malovat.

 

  • Cestujeme obrazně po celém světě a poznáváme odlišné kultury i obyvatele různých světadílů. Paní učitelko, tohle jsou bělokožci a tohle zase tmavokožci ( děti bílé pleti a černouškové).

 

  • Před začátkem divadelního představení: paní učitelko, kdy už se budeme divadlit?

 

  • Povídáme si o profesích a řemeslech: švadlena je šijovačka, dřevorubec je dřevník, zedník je stavěč, švec je čistič bot.

 

  • Co kam patří? Děti, co patří do peněženky - peníze. A co patří do kapsy? Chlapcova rychlá odpověď na sebe nenechala dlouho čekat: telefon, kapesník a cigarety.

 

  • Při obědě si šla dívka přidat. K jídlu byla bramborová kaše a ryba s fazolemi. Paní kuchařko, přidejte mi to rybí oko (myslela fazole).

 

  • V rámci vzdělávacího programu jsme "cestovali" s dětmi po světě, navštívili jsme Austrálii. Při rekapitulaci poznatků se ptala paní učitelka: Děti, vzpomínáte si, jak se říká australanům, kteří žijí na druhé straně naší zeměkoule? Chlapci hbitě odpovídali: vzhůrunožci a mnohonožci ( protinožci ).

 

  • Střípky z ozdravného pobytu:
  • Chlapec si stěžuje: pořád jenom chodíme a chodíme, ale když říkaj, že je to zdravý, nedá se nic dělat, tak budeme chodit a chodit...
  • Půjčila jsem si teplou čepici od babičky, ale když jsem v ní takhle sklonila hlavu, tak mi pořád padala a já jsem při tom tak strašně zestárla.
  • Při roznášení obědů v jídelně zaskočil na pomoc i pan vedoucí penzionu. Děti se ptaly, kdo je to? To je nový pan servíř, odpověděl rychle chlapec.
  • Při koupání dlouhovlasých holčiček: ten cvok na skřípání vlasů mi maminka taky dává (skřipec na vlasy).
  • Paní učitelka připravila s dětmi kvásek na zadělání chleba. Holčička popsala postup: paní učitelka ten šmedlík tak šmedlala, až z něj bylo těsto.
  • Paní učitelko můžete mi přidat tu cukrovku, moc mi chutná ( vánočka k snídani).
  • Už jste si děti vyčistily zuby? Já nemusím, mě nebolej.
  • Děti počítaly na prstech dny, kdy už pojedeme domů. No přece za malíček, odpočítal chlapec.

 

  • Ve třídě si zapisujeme stav počasí do deníku. Děti měly za úkol pozorovat počasí v sobotu a v něděli, abychom jej mohli zaznamenat do tabulky. U nás bylo jasno napolovic, odpověděla holčička. Za to u nás bylo celou sobotu zamraženo, podotkl chlapec.

 

  • K obědu jsme měli pečené kuře. Paní kuchařko, to je tak vynikající, vy vaříte jako ve Francii, pochválila holčička kuchařku. A ty jsi byla ve Francii? Ne, ale maminka to říkala.

 

  • Hrajeme si se zvířátky na farmě. Jak se říká mamince kůzlete? Koza. Jak mamince jehněte? Ovce. Kterou maminku má kuře? Slepici. A maminka housete? To je přece housenka.

 

  • Povídáme si o tom, který ze smyslů využíváme při poslechu hudby a jak je důležité si náš sluch chránit. Náš děda poslouchal nahlas hudbu a teď je sluchý, protože má nemocný hluch, odpověděla holčička.

 

  • Při popisu nesmyslných obrázků chlapec odpovídá k obrázku pejska, který má na hlavě přikreslené rohy: špatně je pejsek, protože pejsci nemají na hlavě kozy

 

  • Prohlížíme si naše ústa. Co máš v pusince? Hbitá odpověď chlapce na sebe nenechala dlouho čekat: zuby a mozek

 

  • Při vyhledávání hlásky B ve slovech s pomocí obrázků holčička odpověděla: B slyším ve slově borovice, buk a jabor

 

  • Myslivec na obrázku nese loveckou pušku přes rameno. Paní učitelko, má ten pán v té pistoli i baterky?

 

  • Děti, kolik má člověk smyslů? Pět, odpovídá holčička a rychle vyjmenovává: sluch, čich, hmat, chuť a vid (zrak).

 

  • Při odchodu ze školky: "Pojď už domů", volá maminka. Holčička se rozběhla do kadeřnického koutku. "Počkej, ještě se napudruju"

 

  • Při pozorování šneka: "Paní učitelko, bylo by fajn, kdyby ten šnek měl na domečku zvonek, zazvonil bych na něj, aby věděl, že zpívám zrovna jemu Šnečku, šnečku, vystrč růžky."

 

  • Na otázku dítěte, co budeme mít k obědu, odpověděla paní kuchařka ve snaze hovořit spisovně: "Dnes budete mít děti dobrý čočkový prýt"   (čočkový prejt).

 

  • Legrácky ze školy v přírodě: 
  • V autobusu: "Kdy už budeme stávkovat?" ( stavět na svačinku)
  • "Já jsem paní učitelko fofroval, aby jsem pospíchal."
  • "Paní učitelko, můžete mě přikrýt? Tady mi číhá noha."
  • Chlapec lezl do skříně. "Co tam děláš," ptala se paní učitelka. "Já vás tady hledám, jestli tu náhodou nebydlíte, paní učitelko."
  • "Na mytí špinavých rukou si pusť teplou vodu," říká p. učitelka. "Když ona teď teče jenom suchá."
  • Při hře na louce děti rýpaly klacíkem do hlíny, chlapec je napomenul: "Nešťourejte tu jámu, kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá."
  • Paní učitelka si z legrace stýská při čtení pohledů dětem: "A mě děti nikdo nenapsal, jak je to možné?" Chlapec rychle zareagoval: "Vždyť ty už jsi taková babka, tak kdo by ti psal?"
  • Děti vykousávaly rozkrájený pomeranč. "Paní učitelko, můžu ten pomeranč jen vyšťavit?"
  • "Paní učitelko, vy už jste taková stará. Jak jsi to poznala? Když vy máte na obličeji takové křivé to. Také jednou budete staří" odpovídá p. učitelka. "No jo, ale to už tady nebudete," odvětila dívka.
  • "To se mi líbilo, chlap tam měl smrček, ale vypadal jako borovička."

 

  • Při hře s pexesem: "otočím to otočítko.."

 

  • Povídáme si o povoláních: "Děti, co drží ten zedník v ruce? Cihelnu" (cihlu), odpovídá pohotová holčička. "Co drží dřevorubec? Velký pilník" (motorovou pilu).

 

  • "Paní učitelko, dnes chci oběd bez kompostu (kompotu), já ho nejím."

 

  • Při hře na dopravu: "Po silnici jezdí řidiči v autech, motorkáři a kolocysti."

 

  • Děti poslouchaly hudební ukázky různých nástrojů, měly vždy za úkol poznat trojici zvuků. Mezi zvuky se objevil i úryvek operního zpěvu. "Děti, co to bylo", ptala se paní učitelka. "První byla kytara, druhé housle a to třetí určitě božský Kája", vyhrkl chlapec odpověď.

 

  • Pekli jsme s dětmi domácí housky. Při pozorování, jak kyne kvásek, chlapec volá: "Pojďte se podívat, jak ten chroš už leze z mísy"!

 

  • Při ranním cvičení procvičujeme mimo jiné bříško. Budete mít krásně pevné svaly, podívejte se na tatínka, jestli má na břiše tak pevné svaly, že vypadají jako buchty - uf, ozvalo se, nevím, co tam má náš táta, ale mamka říkala, že tam má určitě špeky.

 

  • Děti si hrály na stavbu, na zedníky, dopravce apod. Nemám už cihly, volá jeden ze zedníků! Tak já už nebudu cihlič (zedník), paní učitelko, ale budu teď nakupovač, protože si je musím zajet koupit.

 

  • Po zápisu do základní školy: povídej, co od tebe paní učitelka ve škole požadovala? Hlavně chtěla vědět, co mám v mozku.

 

  • Ve hře na lékaře: lékaři, který léčí děti se říká dětský, lékaři, který se stará o naše oči se říká oční, když vás bolí ouško, jdete s mamkou na oddělení nosní, ušní, krční. Holčička se přihlásila: a když mě bolí ruka nebo noha, tak jdu s mamkou na ruční nebo nožní.                       
  • Ke stejnému tématu chlapec sděluje: vojáci, když přijdou o ruku nebo nohu, tak musí jít do spořitelny, aby dostali novou, umělou.

 

  • Na jídelním lístku: losos, bramborová kaše.                                                                                                                                          Dnes budeme mít děti k obědu dobrou rybičku a bramborovou kaši. Ano, paní učitelko, a ta rybička bude i s lososem!

 

  • Děti, ptá se paní učitelka, kam odletěly vlaštovky a čápi na podzim? Z hloučku dětí se ozvalo: do Teplic!

 

  • Při popisu obrázků - to jsou dva švestci ( dvě švestky), auto má černé kolomatiky ( pneumatiky)

 

  • Střípky ze školy v přírodě: - Děti, víte, kam jdeme ? Vím, do toho tlustého lesa ( širokého)
  • Kde je Bára? ptají se děti mezi sebou na pokoji. Někde na drbech, ozvalo se z hloučku. Informace se šířila dál: Hele, už vím, kde je, je na Brdech!
  • V autobusu p. učitelka prochází mezi sedadly. Jé, paní učitelko, já myslel, že jste kufr!
  • Děti, dívejte se z okna autobusu, na polích a loukách se budou pást zvířátka - srnky, kravičky, kozy apod. až nějaké uvidíte, zavolejte, ať si je můžeme prohlédnout. Po chvíli se ozvalo: hele, člověk! ( po poli šel pán).
  • V autobusu: Paní učitelko, kde už jsme? V Úštěku. Tady to znám, sem jezdím s mamkou do Vaňova.
  • Paní učitelka utrhla větvičku ze smrku na pozorování. Pan hajný mi to povolil, oznamuje dětem. Hm, tak to jste určitě od pana hajného dostala na to trhání heslo.                                  

 

  • Děti, co má na hlavě kohout? Pankáče!

 

  • Chlapec chtěl, aby mu paní učitelka nakreslila Šmoulu. Nemohl si vzpomenout, jak se jmenuje, tak požádal: paní učitelko, nakresllíte mi Šmoufentýna?

 

  • Při hře na ptáčky děti odpovídaly jak dělá kukačka, vrabec, sova apod. Dozvěděli jsme se, že holub dělá holů, holů a vrána vrá, vrá. A krocan? Ano děti, krocan dělá hudry, hudry. Ozvala se rychlá reakce: paní učitelko, to je stejné jako hudry, hudry, doprovody, dejte vejce malovaný..

 

  • Prožíváme s dětmi Zimní olympijské hry v Soči, mimo jiné i fandíme našim hokejistům. Děti měly za úkol donést do MŠ výstřižky z novin o úspěších našich sportovců. Určitě víš, který známý hokejista je na té fotografii, komentovala obrázek paní učitelka. Ano, maminka říkala, že je to švagr - byl to Jágr.

 

  • Vyrábíme figurky z papíru - řemesla a povolání: lékař, kuchař, policista, voják, listonoš, výpravčí atd. Děti, chybí nám ještě někdo? Přemýšlejte. Už vím, ozvalo se. Chybí nám ještě čert!

 

  • Své jméno znáš, víš také, jak se jmenuje tvoje maminka? Ano,............ Správně, a jak se jmenuje tvůj tatínek? Vím jen, že Pavel. Ano a dál stejně jako ty. Aha: Pavel Verča.

 

  • Popisovali jsme obrázek s názvem Na ulici: Jak se říká lidem, kteří sedí za volanty aut na silnici? Řidiči. A jak se nazývají lidé, kteří jdou po chodníku nebo se chystají přejít silnici po přechodu? Po chvíli ticha napovídám: cho... Už vím, důchodci.

 

  • Paní učitelko, když jsem byla úplně malá, tak jsem byla u maminky v bříšku a víte, jak jsem se tam dostala? Maminka mě spolkla.

 

  • Děti, jakou sváteční večeři připravovala maminka o Štědrý den? Kapra, klobásy, salát, hranolky - a my jsme měli kuřízek jako v reklamě v televizi.

 

  • Děti přiřazovaly obrázky potravy zvířátkům. Děti, co dáme psovi? Kosti. Myšce - sýr, veverce - oříšky, ovečce trávu.... a co dáme vlkovi? Z hloučku dětí se ozvalo: Karkulku, ale ta tady není.

 

  • Zítra si děti zahrajeme na houby. Jaká budeš houbička, prašivka nebo hříbek? Určitě prašivka paní učitelko, protože jsem dneska byl brambor a ostatní byli hezká barevná zelenina.

 

  • Jak se jmenuje děti strom, na kterém rostou žaludy? Žaludník.

 

  • Vy jdete děti tak krásně tiše, že vás ani neslyším, chválí paní učitelka skupinku dětí na schodišti MŠ. Nikolka odpovídá šeptem: Víte, paní učitelko, my jsme totiž takoví potichý zajíci.

 

  • Děti upřímně lichotí: paní učitelko, vy máte bříško jako koblížek

 

  • Při odpoledním odpočinku na lehátku má Jirka plyšového kolouška, Matěj na něj volá: ta tvoje smradlavá srnka.....

 

  • Děti, který pták se ozývá cukrů, cukrů - cukrovka

 

  • Při manipulaci s obrázky u stolu. Srovnej si ty obrázky pěkně pod sebe ( ukazuji na stole kam). Než si p.uč připravila další sadu obrázků -  kde máš ty obrázky? No přece pod sebou - pod zadečkem na židli.

 

  • Prohlížíme si holý strom. Dole je kmen, co má strom nahoře? Parohy. Ale jdi, jsou to větve, parohy má přece na hlavě jedno zvířátko. Už vím, veverka!

 

  • Dívali jsme se z okna na nádvoří MŠ, kde paní uklizečka vylévala kbelík s vodou do kanálu: paní učitelko, paní uklízečka už zase myje kanál, ta je ale pracovitá.

 

  • Při rozhovoru nad obrázky: vyber ze skupiny obrázků ty, které začínají na písmeno B. Eliška odpovídá - batoh, bouda, balík, bič, basa. Dobře a co ta houba? To je buchomůrka. ( byla to bedla).

 

  • Tvořili jsme přídavná jména: míč je kulatý, duha je barevná, krabice je uhranutá (hranatá).

 

  • Při vydávání koprové omáčky k obědu se ptá paní kuchařka: Kolik si dáš knedlíků?  Hodně, ale omáčku chci bez těch čárek.

 

  • Ve třídě Lišek: Járo, kdo ti dal ty hezké obrázky? Paní učitelka. Která paní učitelka? Ta velká liška.

 

  • Při vyprávění, co jsme dělali o víkendu: Já jsem boboval v pohoří. A neboboval jsi na horách? Ne, ne, tam je hrozná zima!

 

  • Děti, ptá se paní učitelka, proč ťuká datel do stromu? Protože straší bacily.

 

  • Ten pán, co staví domy, se jmenuje cihlista.

 

  • Při hrách na téma co kdo dělá, děti přejmenovaly některé profese po svém:

        řezník = masník, klobásník a jitrník

        sklenář = skleník

        truhlář = truhlovník

 

  • Při logopedii Kubíček vidí na obrázku srnce a srnku, popisuje: To je krásný srnec a laněnka

 

  • Před zápisem do ZŠ paní učitelka zkouší děti ze znalosti geometrických tvarů:

        Filip: To je kruh, čtverec, obdélník a koskotelník ( trojúhelník)

 

  • Ondra při logopedii popisuje obrázek tanečnice:  to je baletnice

                                               obrázek školní tašky: to je taštovka

                                               vysavač = luxavač

                                               smetiště = odpadoviště

                                               holubník = kadibudka

 

  • Při rozhovoru o mláďatech: Kachna má káčata, kočka má koťata, ovce má ovčata

 

  • Popisovali jsme obrázky:  Co dělá větrák?  Svěží.

 

  • Viki líčí co se stalo tatínkovi: Včera jel do nemocnice, protože měl na hlavě nějakou chřipku.

 

  • Paní učitelka při obouvání šněrovacích bot na vycházku říká: Barunko, podrž si ten jazyk! Barunka si okamžitě chytila jazyk v puse a přes zuby cedí: Uz ho drzím paní učitelko!

 

  • Druhý den po zápisu do základní školy Verunka sdělila paní učitelce v MŠ: Vzali mě do školy hlavně kvůli očím.

 

  • Barunka popisuje obrázek, na kterém dědeček krmí v králíkárně králíky: Dědeček dělá zajíčky, aby mu neohladly.

 

  • Na toaletě: Už jsi se vyčůral Danečku? Ne, nefunguje mi fungovač.

 

 


Kontakt

Mateřská škola, Sady pionýrů, Lovosice

Hlavní budova:
Sady pionýrů 912/43, Lovosice
Detašované pracoviště:
Přívozní 114/2, Lovosice


Tel: 416 532 637
Mob: 736 633 345

1. Zajíčci 730 871 747
2. Myšky 730 871 746
3. Krtečkové 730 871 749
4. Žabky 730 871 748
5. Ježečci 736 633 345
6. Sovičky 730 871 745